|
|
Předpoklady asistenta pedagoga a jeho role při výchově a vzdělávání romských žáků
POLÁKOVÁ, Andrea
Práce se zabývá předpoklady asistenta pedagoga, které jsou potřebné pro výkon této profese. Teoretická část představuje základní pojmy spojené se zkoumanou problematikou. Nejprve charakterizuje výchovu a vzdělávání. Následně představuje nejčastější poruchy, které se objevují u romských dětí jako je mentální retardace nebo ADHD. Důležitou kapitolou je Romský žák. Zde je představena historie vzdělávání Romů, jejich specifické postoje k získávání znalostí a samotný romský jazyk. Nechybí ani kapitola věnující se asistentovi pedagoga. Praktická část je založena na rozhovorech s asistenty pedagoga a kazuistikách romských žáků, které blíže specifikují potřebu asistenta a jeho činnost ve vzdělávacím procesu. Z vyhodnocení rozhovorů je zřejmé, že kromě kvalifikačních předpokladů hrají důležitou roli také předpoklady osobnostní.
|
|
|
Sociokulturně znevýhodněné prostředí a jeho vliv na dítě předškolního věku
Holubová, Petra ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Předkládaná práce popisuje situaci části obyvatelstva České republiky, které je v současnosti považované za sociálně a kulturně znevýhodněné, a snaží se pojmenovat faktory ohrožující zdravý a harmonický vývoj dětí předškolního věku, které v takovém prostředí vyrůstají. Uvádí způsob ochrany dětí na mezinárodní úrovni s návazností státních norem, zabývá se postavením příslušníků národnostních etnik v rámci České republiky, a následně se soustředí na romskou minoritu. Na příkladu vybrané městské části Prahy popisuje způsob života romské minority, soužití s většinovou společností, popisuje zvláštnosti v používání romského etnolektu. Uvádí možné příčiny vzniku vyloučených lokalit a rizika s tím spojená v oblasti sociální a zdravotní pro romské obyvatele, kteří se v těchto místech koncentrují. Věnuje se oblasti školství a přístupu ke vzdělávání dětí předškolního věku ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, legislativním a podpůrným opatřením. Popisuje sociální determinanty zdraví a jejich projevy v romské populaci v České republice. V praktické části je výzkum zaměřený na vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, které docházejí do přípravných ročníků základní školy v městské části Prahy 5. V rámci šetření jsou stanoveny parciální výzkumné cíle, které mají přinést odpověď na otázku,...
|
|
|
Volný čas romských dětí v Táboře
Velková, Věra ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Volný čas romských dětí v Táboře" pojednává o volnočasových aktivitách romských dětí v Táboře. Práce je zaměřena historii Romů, vztahu romského dítěte ke škole, resp. vzdělávání, vztahu romské menšiny k výchově romských dětí. Z větší části se věnuje nestátním neziskovým organizacím, které se zabývají volnočasovými aktivitami nejenom pro romské děti v Táboře. Podrobněji se zaměřuje na organizaci 1. Kiwajunior klub Tábor a hlavně na její projekt Fílie, který se zabývá především způsoby trávení volného času dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, z Dětského domova Radenín, z Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v Táboře, a tím předcházení patologických jevů ve společnosti. S chlapcem, který je zapojen do projektu Fília, byla vypracována kazuistika. Praktická část je zaměřena konkrétního způsoby trávení volného času romských dětí v Táboře, s kým a kde volný čas tráví, zda ho tráví s rodinou nebo kamarády, jak si představují svůj volný čas, kdyby si ho mohly organizovat pouze samy, zda se jsou chvíle, kdy se nudí.
|
|
|
Spolupráce s rodinami romských žáků z pohledu pedagogů z Libereckého kraje
Rašínová, Tereza ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na vztah rodiny romského žáka a školy z pohledu pedagoga. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je věnována čtyřem dílčím tématům. První téma se věnuje Romům v české společnosti, je zde uvedena jejich diferenciace, sociální situace Romů, vztah mezi majoritou a minoritou a zejména konflikty mezi majoritou a minoritou. Druhé téma se věnuje romské rodině, a to jak vypadala v minulosti, a jaká je v současnosti. Dále se věnuje výchově dětí dle genderu a vlivu rodiny na školní úspěšnost dítěte. Třetí téma se zabývá vzděláním Romů a to především předškolním, základním a středním vzděláváním. Čtvrté téma popisuje komunikaci s romskými rodiči. Druhá část se zabývá samotným výzkumem. Výzkumnou metodou je metoda kvalitativní a to zejména polostandartizovaný dotazník. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaká je spolupráce mezi školou a rodinou romského žáka v Libereckém kraji. Celý problém se zkoumá z pohledu pedagoga. Dílčími cíli výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň komunikace mezi školou a rodinami romských žáku, dále zjistit, jaká je domácí příprava romských žáků ze strany rodičů a v poslední řadě zjistit, jaké podpůrné mechanismy učitelé ve spolupráci s rodinami romských žáků využívají. Na závěr diplomové práce jsou zde uvedeny výsledky výzkumu, vyhodnocení, diskuze...
|
|
|
Příběhy romských matek v souvislosti se současnými trendy ve vývoji porodnosti
MÁCHOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá porodností romských matek, která převyšuje průměrnou hodnotu. V práci jsou nejprve shrnuty důvody, které zapříčinily, že od roku 1989 klesá v České republice porodnost. Práce také pojednává o romské ženě - matce, o jejich rolích a postavení, především v rodině. Dále byly vedeny rozhovory s osmi romskými matkami čtyř a více dětí. V úvodu rozhovoru byly respondentky vybídnuty, aby vyprávěly své životní příběhy, jak to, že jsou matkami více dětí. Z rozhovorů vyplynuly tři faktory, které zapříčinily, že má těchto osm žen celkem třicet sedm dětí. Původní rodina, náhoda a nový partner. Práce také obsahuje komparaci výsledků tohoto výzkumu s výsledky výzkumu z diplomové práce Jany Valešové, která se zabývala porodností vzorku žen z Církve bratrské.
|
|
|
Volný čas romských dětí v Táboře
Velková, Věra ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Volný čas romských dětí v Táboře" pojednává o volnočasových aktivitách romských dětí v Táboře. Práce je zaměřena historii Romů, vztahu romského dítěte ke škole, resp. vzdělávání, vztahu romské menšiny k výchově romských dětí. Z větší části se věnuje nestátním neziskovým organizacím, které se zabývají volnočasovými aktivitami nejenom pro romské děti v Táboře. Podrobněji se zaměřuje na organizaci 1. Kiwajunior klub Tábor a hlavně na její projekt Fílie, který se zabývá především způsoby trávení volného času dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, z Dětského domova Radenín, z Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v Táboře, a tím předcházení patologických jevů ve společnosti. S chlapcem, který je zapojen do projektu Fília, byla vypracována kazuistika. Praktická část je zaměřena konkrétního způsoby trávení volného času romských dětí v Táboře, s kým a kde volný čas tráví, zda ho tráví s rodinou nebo kamarády, jak si představují svůj volný čas, kdyby si ho mohly organizovat pouze samy, zda se jsou chvíle, kdy se nudí.
|
|
|
Oddělení pro dívky vyžadující soustavnou intenzivní individuální péči
Vítkovská, Lucie ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Diplomová práce pojednává o práci oddělení pro dívky vyžadující soustavnou intenzívní individuální péči ve výchovném ústavu v Jindřichově Hradci. Klade si za cíl, zkoumat, jaké jsou problémy, se kterými dívky do tohoto ústavu přicházejí, jaké je rodinné zázemí těchto dívek a jaké jsou vztahy rodičů a dívek. Práce je rozvržena do dvou částí., teoretické a praktické. První část popisuje obě oddělení, která jsou pro dívky vyžadující soustavnou intenzívní individuální péči v ústavu zřízena, dále se zaměřuje na teoretické pojetí poruch chování, osobnost jedince v etopedické péči a drogovou problematiku, Teoretickou část uzavírá kapitola, která se věnuje funkcím rodiny, rodině dysfunkční a rodině romské. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu. Ve výzkumu byla použita kombinace metody dotazníkového šetření a analýzy dat. Výzkum je rozdělen do tří tematických celků, které korespondují se stanovenými hypotézami. Nejdříve jsou uvedeny výsledky šetření, které se zaměřují na výchovné problémy, zejména agresivitu a užívání návykových látek. V druhé části jsou výsledky šetření, které se zabývalo rodinou dívek a údaji o délce pobytu v ústavu a věku prvního umístění. V poslední části jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, zaměřeného na kontakty dívek se svou rodinou a podporu těchto kontaktů ústavem....
|
|
|
Sociokulturně znevýhodněné prostředí a jeho vliv na dítě předškolního věku
Holubová, Petra ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Předkládaná práce popisuje situaci části obyvatelstva České republiky, které je v současnosti považované za sociálně a kulturně znevýhodněné, a snaží se pojmenovat faktory ohrožující zdravý a harmonický vývoj dětí předškolního věku, které v takovém prostředí vyrůstají. Uvádí způsob ochrany dětí na mezinárodní úrovni s návazností státních norem, zabývá se postavením příslušníků národnostních etnik v rámci České republiky, a následně se soustředí na romskou minoritu. Na příkladu vybrané městské části Prahy popisuje způsob života romské minority, soužití s většinovou společností, popisuje zvláštnosti v používání romského etnolektu. Uvádí možné příčiny vzniku vyloučených lokalit a rizika s tím spojená v oblasti sociální a zdravotní pro romské obyvatele, kteří se v těchto místech koncentrují. Věnuje se oblasti školství a přístupu ke vzdělávání dětí předškolního věku ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, legislativním a podpůrným opatřením. Popisuje sociální determinanty zdraví a jejich projevy v romské populaci v České republice. V praktické části je výzkum zaměřený na vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, které docházejí do přípravných ročníků základní školy v městské části Prahy 5. V rámci šetření jsou stanoveny parciální výzkumné cíle, které mají přinést odpověď na otázku,...
|
|
| |
|
|
Sociální práce uplatňovaná při práci s romskými rodinami ze sociálně vyloučené lokality v Táboře
KLEJMOVÁ, Jaroslava
Cílem práce je analýza spolupráce pracovníků služeb sociální práce, kteří se podílejí na sociální práci uplatňované při práci s romskými rodinami v sociálně vyloučené lokalitě "Fišlovka" v Táboře a nastínění možností využití pojednávané spolupráce při řešení etických dilemat souvisejících s výkonem sociální práce s danou cílovou skupinou. Předmětem analýzy je pokus o identifikaci hlavních rezerv a bariér této spolupráce a možnostech jejího zkvalitnění. Práce dále zjišťuje, s jakými dilematy se sociální pracovníci při práci s romskými rodinami nejčastěji setkávají, a jakou strategii vypořádávání se s těmito dilematy nejčastěji uplatňují. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V rámci teoretické části práce jsou vysvětleny základní pojmy, které se pojí k tématu práce. Praktická část nabízí interpretaci dat získaných prostřednictvím kvalitativního výzkumu s devíti respondenty, kteří pracují s pojednávanou cílovou skupinou.
|
host ::
RSS.